Péťa přišla s návrhem jet na prodloužený víkend na Malou Fatru. Domluvil jsem si volno v práci a vyrazili jsme :)
Jak jinak než pod stan. Ostatně Péťa chtěla ten svůj po letech vlastnění taky využít :) Předpověď na týden dopředu zaručovala bouřky, ale nedali jsme se odradit .-)
Plán byl smělý. V pátek ráno vyrazit z Havířova, dojet do Žiliny, přeskočit na bus do Terchové a odtamtud šplhat nahoru. Kolem soboty být ve Strečně vyšplhat se druhou půlku, Lučanskou Malou Fatru a v nedělikončit v Rajci a navečer svištět zpět do Havířova.
Skoro to i vyšlo. Nicméně po zdolání Velkého Rozsutce začalo pršet a vypadalo to, že to jen tak neustane. Rozhodli jsme se slézt dolů do Štefanové a najít tam ubytování. U nějakých místních jsme nakonec hlavu složili. Cenu už si sice nevybavuju, ale hrozný to myslím nebylo.
Druhý den jsme odmítli jet lanovkou nahoru z Vrátné, takže jsme si to vyšlápli kolem Chaty na Grúni až na Poľudňový grúň. Dál po hřebeni přes Steny sev. vrcholu, Sedlo za Hromovým, Hromový, Hromové sedlo a dál k Snilovskému sedlu, kde jsme si dali něco na zub z vlastních zásob :) Potom zase po hřebeni přes Velký Fatranský Kriváň, Pekelník, Bublen, Malý Fatranský Kriváň, Sedlo Priehyb, Sedlo Vráta. Tam se nám nechtělo se sápat na Suchý, tak jsme to vzali druhou cestou, okolo směrem Chata pod Suchým, kde jsme chtěli přespat. Bohužel tam měli plno a stan nás tam nenechali postavit, takže jsme v pozdějších hodinách ještě sbíhali dolů do Strečna, kde jsme u potoka našli pěkné místečko :)
Když jsme procházeli pod Suchým, Péťa se zdržela a já akorát chtěl využít výhody mužského pohlaví a moct čůrnout kde chci (v mém případě teda ještě když není nikdo v dohledu a doslechu .-) ), vyloupnu se ze zatáčky v lesíku a tam krásný palouček. A říkám si, "jé hafík" :-) Ještě krok jsem stihl udělat než mi došlo, kde by se tam vzal pes a že ten pes má divně kulatý uši a divnej čumáček. Medvěd :-) Opatrně a neslyšně jsem chtěl vyklidit pole, někde jsem to četl, že to zabíra, když člověka medvěd ještě neviděl a já doufal .-) Ale když jsem přes bušení srdce začal slyšet šelest větví o batoh, svůj dupot, tak mi bylo jasný, že tohle ne-e :) Naštěstí, když jsem se ohlídl, nebyl jsme sám, kdo bral draka :) Zajímavý zážitek. Nebyl moc velký, spíš medvídek, ale kdyby se rozběhl za mnou, nevim, nevim..
V neděli už jsme si jenom udělali výtet na hrad Strečno, hledali hospu, kde bysme dali něco k snědku, což byl nečekaný problém v neděli.. A čekali na rodiče Péti, kteří nás vyzvedli při cestě z výletu :o)
Celkově to bylo krásné, na tu Lučanskou Malou Fatru se snad ještě někdy dostanu .-) Péťa furt tvrdí, že je snad ještě hezčí, než ta druhá půlka a není tam tolika lidí :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|