Krkonoše 2012
Na pár dní jsme vyrazili do Krkonoš. Jako obvykle po červené z Pece pod Sněžkou. Tentokrát s plánem spát ve Slezkém domě (polská chata pod Sněžkou) a ne na Luční (kde je za půdu a vlastní spacák nehorázná cena). A potom na Labské místo oblíbené Brádlerovi boudy. To zase pro rozšíření obzorů a zároveň, abysme mohli jít po červené dál, než k Petrově boudě :o)
1. den: Tuším, že po deváté vyrážíme busem z Prahy z Černýho mostu. Kolem poledne přijíždíme do Pece. Kupujeme chleba a vzhůru po červené Obřím dolem ke Slezkému domu v Obřím sedle. Cestou Obřím dolem si děláme zastávku u bývalé vodárny pro Sněžku. Poprvé vidím otevřené dveře (nenapadlo mě dřív do zavřených strčit), tak toho hned využívám k návštěvě. Zajímavý dílko. Do Slezkého domu přicházíme kolem druhé. Ubytování není problém, malý pokojík, vlastní spacák, tuším kolem 20 zlotých. Snídani nepotřebujeme. Jediné mínus oproti Luční boudě - vaří a hospa je otevřená do 19:00 :) Aspoň ušetříme ,-) Přemýšlíme co budeme dělat. Vyhrává sezení u piva, večeře a večer, když zmizeli lidi ze Sněžky, tak jsme si tam vyskočili taky. Sami na Sněžce, poprvé :) Snad ještě lepší, než východ Slunce :) Holt neděle večer :o)
Délka trasy: 7 km, celkové stoupání/klesání: 1280m / 711m
2. den:Ve tři čtvrtě na osm vycházíme. Jdeme klasicky po červené, kolem Malého a Velkého Stawu a Poledních kamenů. Ve Špindlerově boudě si dáváme polívku a pivko :) Dále po červené do kopce ke zbytkům Petrovy boudy mám těžší nohy :) Prohlížíme si vypalánou Petrovku. Škoda jí. Sice jsem tam nikdy nebyl, ale starší fotky vypadají pěkně. Poprvé nepokračujeme na Brádlerky, ale držíme se červené. Vidíme Dívčí kameny a Mužské kameny. V sedle pod Velkým Šišákem se rozhoupeme nejít po červené okolo Vysokého Kola, ale po pěkné cestě se vyškrábat na vrchol. Nevím, proč není tento chodník oficiální turistická cesta, nějaký chráněný kvítí po cestě? Každopádně dlážděný chodník mi připomíná chodníky v Tatrách z velkých kamenů. Nahoře je jakási mohyla, ale přečíst nic nejde. Za Vysokým Kolem se postupně naskýtá pohled na Sněžné jámy. Památky na ledovec. Neměl jsem zdání, že něco takovýho v Krkonoších je. Bohužel mi dochází baterka ve foťáku a co čert nechtěl, ostatní baterky vybitý a nabíječka doma :) Zkouším fotit na mobil... ale jemu dochází baterka taky. Nabíječka má stejnou pozici :) Pak už jen dolů do Labské boudy se ubytovat. Slušný pokoj, 3 postele, vlastní koupelna i hajzlík, vlastní spacák, 250,-/os.
Délka trasy: 18,5 km, celkové stoupání/klesání: 1216m / 1276m
3. den: Ráno vyrážíme opět po červené, kolem Pančavského vodopádu (není z něho moc shora vidět), pomníku Hanče a Vrbaty. U Vrbatovy boudy se jdeme podívat levou červenou odbočkou na Kotelní jámy z Harrachovych kamenů a Růženčiny zahrádky. Pak se vracíme k Vrbatově boudě a pokračujeme po červené k Medvědínu. K němu pokračujeme po žluté odbočce s nadějí, že bude jezdit lanovka a nebudeme se muset trmácet dolů po svých. Ale nejezdí, takže zpět na červenou a dolů. Cesta lesem, nic moc... Za Horníma Mísečkama si nevšimneme, že na rozcestníku jsou tři červené šipky a dáváme se po špatné. Naštěstí včas zjišťujeme a vracíme se a dáváme se správnou cestou. Jakej idiot použije na rozcestníku pro dvě různý cesty stejnou barvu? KČT má furt co vylepšovat si myslím. Dorázíme do Špindlu, bus jede za chvíli. Cesta je uspávací.
Délka trasy: 13,5 km, celkové stoupání/klesání: 560m / 1150m
Bylo fajn vyrazit do Krkonoš ve všední dny. I přesto, že byly prázdniny, potkali jsme někoho jen zřídka kdy. Takovej správnej klid na těch horách ,-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|