Na letošní dovolenou/prazdniny jsme si naplánovali hory v Bulharsku. Konkrétně pohoří Rila. Obvykle turisti z Rili přechází na sousední Pyrin, ale my nejsme ledajací turisti, takže jen Rilu. Z časových důvodů, jak jinak :o) Obsazení: Péťa, Marek, Míra, Zdeněk a moje maličkost :)
Plán byl v sobotu v devět ráno vyrazit z Prahy, v Brně vyzvednout Péťu, časně ráno v neděli být v Sofii. Odtud se dostat do Samokova a pak do Borovce. Projít Rilu, přejít k Musale, nejvyšší hoře Balkánu, po hřebenu dál k Rybným jezerům, a pak podle času buď zase nahoru směrem k Sedmero jezerům, Nebo přímo na Rilský monastýr. V pátek se pak z monastýru dostat do Sofie, přespat a v sobotu ráno vyrazit zpět do Brna, Prahy, Plzně a tak dál :o)
V reálu to dopadlo drobet jinak..
1. den: Po deváté vyrazili z Prahy, ale v Brně nastal problém s Péťou. Málem jsme přišli vinou dopravce o Péťu :o) ale i přes manévr řidiče autobusu, který otáčel autobus v Brně na čtyř-proudové silnici všechno dobře dopadlo.
2. den: Ráno v neděli jsme byli v Sofii, zjistili, že autobus do Samokova jede z autobusáku na druhém konci města, ale že se tam dostanem MHD číslo 413, z nedaleké zastávky :) Bylo brzo, kluci chtěli zkusit najít směnárnu, tak jsme vyrazili hlavní třídou do města.. Nakonec jsme se na nádraží dostali pěšky a dalo se to ujít. Autobus už snad čekal jen na nás, protože jsme nasedli a jeli :) V Samokovu nasedli do Tranzitu, který skoro přejel Marka a hurá do Borovce :) Hned jsme nastoupili na jinou trasu, než jsme chtěli jít k Musale. Jisti jsme si byli až když jsme našli lanovku Sitnjakovo. Odtamtud jsme si našli trasu až pod Musalu a naštěstí jsme se jí udrželi. I když jsme měli občas namále. Hlavně v kosodřevině to byla snad jen náhoda, že se před námi nakonec nějaká značka objevila.. Anebo nás Marek zkušeně vedl, nebo kdo to šel první :) U chaty pod Musalou bylo jen pár stanů, koně a hlavně jezero k opláchnutí. Od místních jsme koupili pivo. Paráda :)
3. den: Plán byl ještě náročnější. Od chaty pod Musalou dojít k Rybným jezerům. Nakonec jsme byli rádi, že jsme našli místo na stany za horou Kováč. Cestou jsme potkali čechy. Řekli nám, že meteorologicka stanice na Musale hlásila 2-3 dny déšť a bouřky. Mělo to začít v noci... Jezírko na mapě u cesty bylo plné zeleně, takže na vytouženou koupel to nebylo. Slezli jsme tedy po levé straně cesty pár metrů dolů, kde byla lepší voda.. Tam jsem si také při stavění stanu všiml naprasklé tyčky stanu. Vytasil jsme hned pro jistotu sadu na opravování stanů a přetáhl přes naprasklé místo převlečnou trubičku. Při napnutí tyčka praskla úplně :-/ Nový stan, moje chlouba.. a on na mne takhle. Nakonec jsme použili část tyčky z předsíňky a bylo to OK.
4. den: Ráno Míra vstal první a viděl východ slunce.. my ostatní ještě chrněli :) Na cestě nás chytili pěkný kroupy. Čekal jsmem déšť, přinejhorším sníh, ale co do ****** bylo todle, tak to sem nežral :) Omlácení, s nacucanýma ponožkama jsme se dostali k Rybným jezerům. Tam jsme se hodinu pachtili než jsme zjistili, kdo nás je schopen, z těch všech lidí, ubytovat :) Ale povedlo se, tak jsme sušili věci a vařili jídlo.. a taky pivko :o)
5. den: V noci pěkná buřina, nelitoval jsem ani na vteřinu, že jsme nešli pod stan :) Z důvodů nestálosti počasí a nedostatku času jsme zvolili jít rovnou do monastýru. Nahoře svítilo slunko a viděli jsme jak jdeme pomalu do inverze.. Dole začalo i lehce chcát. Ubytovali jsme se v bungalovech v kempu nedaleko monastýru. Zodiac, tuším, že první kemp po levé straně na cestě od Rybných jezer. Teplá voda, TV v bungalovu a tušim, že 10 lv na osobu (ale nerad bych kecal). Prošli jsme si ještě monastýr zlehka. A večer pivko .-) A vlastně hranolky s balkanem.. nic extra :)
6. den: Zase prohlídka monastýru, tam kde jsme nebyli předešlý den. A čekání do třech hodin na bus do Sofie :) Večer nás Marek provedl trochu Sofiíí podle průvodce a taky pivko :o)
7. den: Prohlídka Sofie... Nic pro mne, totálně mě to vyždímalo. Večer pivko a kluci šli pak ještě očíhnout místní diskotéky. Na to už jsem sílu neměl.
8. den: Odjezd domů...
Oproti Rumunsku (Fagaraši) se mi to prostředí líbilo víc v tom, že se neváleli všude tuny odpadků. Jinak má samozřejmě obojí něco do sebe.. Ale mít den navíc, šli bysme k těm Sedmero jezerům. Za dva dny od Rybných k monastýru přes sedmero jezer by jsme nedali, chytit nás někde buřina. Škoda, ale i tak to bylo krásný (až na tu Sofii, bez tý bych se osobně obešel, ale aspoň si ji můžu odškrtnout .-) ).
Ceny si příliš nepamatuji, ale byly podobné jako u nás, případně levnější. Toť asi vše .-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|